Když se člověk napije alkoholu, neměl by usedat za volant. A to v žádném případě. Ovšem jak jenom se to v takovém člověku sváří ve chvíli, kdy si to sice uvědomuje, jenže současně ví, že by měl ještě někam jet, že by se měl někam dostat, a to svým vozem, jenž bude zapotřebí někde jinde, v zamýšleném cíli jeho cesty!
Takový člověk má pochopitelně nutkání za volant usednout. Povinnosti volají. Jenže nesmí. Jenže přece musí. Ale co kdyby se náhodou něco stalo? Ale snad se nic nestane. Má jet? Nemá?
Podobné myšlenky se mu honí v tu chvíli neodbytně hlavou. A má-li dotyčný štěstí, převáží ty, jež ho od jízdy odradí. I když tyto představují komplikace. Protože riskování za to nestojí.
Ovšem neodjede-li dotyčný svým vozem, jak tedy? Přece nezůstane někde mimo domov, kde nemá zajištěný nocleh a kde by třeba mohl být nakonec i na obtíž. Přece tu nezůstane, když si tam, kam měl dojet, budou určitě dělat starosti.
Asi by měl odjet veřejnou hromadnou dopravou, je-li tato v místě a v daných okamžicích k dispozici. Nebo by si měl vzít taxi. Nebo by to možná dokonce zvládnul i pěšky, kdo ví?
Ale jak si potom vyzvednout zde ponechané auto? Další potíž, další oříšek k rozlousknutí.
A to vlastně překvapivě snadno k rozlousknutí. V našem hlavním městě se totiž nabízí i odvoz vozu Praha. Tedy služba spočívající v tom, že si podobný podnapilý řidič zavolá na dispečink a oni mu pošlou na místo služebním vozem hned dva řidiče. Z nichž jeden dotyčného zákazníka odveze jeho vlastním vozem tam, kam je třeba, a druhý se postará pro změnu o odvoz tohoto svého kolegy.
Takže nic nebrání tomu, aby se každý z nás dostal svým autem kamkoliv i v podnapilém stavu. A aby se tam dostal bezpečně a bez porušování zákonů, jež jsou v podobných případech plně na místě. A bez toho, že by na to někdo doplatil. Možná i životem.